Nárok na kompenzaci nevzniká při každém narušení letu. Může se tedy stát, že vám letecká společnost odmítne kompenzaci vyplatit i přesto, že váš let byl zrušen nebo zpožděn déle než 3 hodiny oproti plánovanému času přistání. Mezi základní mimořádné okolnosti, při kterých není letecký dopravce povinen vám kompenzaci vyplatit, patří zejména tyto případy
V případě povětrnostních podmínek a nepříznivého počasí je důležitá intenzita, která se posuzuje vždy individuálně. Silný déšť nebo mírná bouřka nemusí v některých situacích let nijak ovlivnit. Pokud je však doprovázena např. nárazovým větrem, řízení letového provozu může rozhodnout o tom, že letadlo nedostane povolení ke vzletu či o posunu letu.
Seznam výše uvedených mimořádných okolností je jen orientační a postupně se rozšiřuje praxí SDEU, který posuzuje i další situace, které by potenciálně mohly být řazeny mezi mimořádné okolnosti. Na některé z nich se níže podíváme. Pokud hledáte informace týkající se odepření nástupu na palubu, tzv. overbookingu, přečtěte si náš samostatný článek.
SDEU ve všech svých rozhodnutí týkajících se nároku na kompenzaci za narušený let vychází z čl. 5 odst. 3 nařízení EU č. 261/2004. Podle něho je letecká společnost zbavena povinnosti zaplatit finanční kompenzaci, pokud prokáže, že zrušení nebo zpoždění letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. SDEU si osvojil dvě základní pravidla, která musí být kumulativně splněna, aby okolnost ovlivňující danou situaci mohla být klasifikována jako “mimořádná”. Okolnost se musí vztahovat k události, která zaprvé není vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce, a zadruhé se z důvodu své povahy či původu vymyká jeho účinné kontrole. Stačí, aby jedno z těchto kritérií nebylo naplněno, a nárok na kompenzaci za zrušený či zpožděný let cestujícímu vznikne.
Problematika stávek patří mezi ty nejdiskutovanější v rámci mimořádných okolností. Obecně je totiž stávka v nařízení EU zmíněna ve výčtu událostí, které lze řadit mezi mimořádné okolnosti. SDEU však vydal několik zásadních rozhodnutí, které říkají, která stávka patří mezi mimořádné okolnosti a která naopak ne.
Stávka pilotů nebo personálu aerolinky je dle rozhodnutí SDEU považována za situaci, za kterou nese odpovědnost letecká společnost. Pokud je váš let narušen z důvodu stávky, kterou svolají přímo piloti nebo jiný personál dopravce, příp. odborový svaz zaměstnanců dopravce, vzniká cestujícím nárok na kompenzaci.
Jedná se o velice důležité rozhodnutí, které říká, že letecký dopravce je za takovou situaci odpovědný a tento druh stávky tak mezi mimořádné okolnosti neřadíme.
Stávka zaměstnanců letiště je na rozdíl od stávky zaměstnanců letecké společnosti považována za mimořádnou okolnost. Pokud je váš let narušen z důvodu takové stávky, nárok na kompenzaci vám bohužel nevzniká. SDEU tak poměrně logicky rozhodl o rozdělení těchto dvou situací, přičemž v případě stávky letištního personálu ani zaměstnanců řízení letového provozu, není dopravce nijak odpovědný, jelikož situaci nemůže nijak ovlivnit. V rámci svých cest se tak cestující zejm. v posledních letech mohli setkat s řadou stávek např. pracovníků letiště obsluhujících zavazadla (baggage handling service). Nejčastěji se však můžete setkat se stávkou letového provozu, tzv. ATC strike, který ovlivní letový provoz na celém území. Aerolinky s těmito situacemi zpravidla nemohou nic dělat a nejsou tak povinné v takové situaci poskytovat cestujícím finanční odškodnění za zrušení či zpoždění letu nebo za nestihnutí navazujícího letu.
SDEU rozlišuje mezi okolnostmi, které vycházejí z činnosti letecké společnosti (vnitřní), a těmi, jejichž vznik je na její činnosti nezávislý (vnější). U vnějších okolností téměř vždy platí, že zakládají mimořádnou okolnost. Důvodem jejich vzniku jsou buďto přírodní události nebo činnost třetích osob.
V případě technických závad je pak podstatné, zda se jedná o závadu, která se na letadle objeví z důvodu jeho nedostatečné údržby či během údržby, nebo o závadu, kterou nemohl letecký dopravce nijak ovlivnit. V případě, že technický problém nastane v rámci údržby a vyplývá např. z běžného opotřebení letadla, jedná se o situaci, za kterou je letecký dopravce odpovědný a za kterou cestujícím náleží nárok na kompenzaci při zrušení nebo zpoždění letu.
Pokud je však technická závada způsobena situací, kterou nemohla letecká společnost předvídat ani ji nijak zabránit, jedná se o mimořádnou okolnost, za kterou nenese dopravce odpovědnost a nárok na kompenzaci tak nevzniká.
Srážka s ptákem je jednou z nejčastějších příčin, s kterou se můžete v případě zamítnutí nároku na kompenzaci od letecké společnosti setkat. SDEU rozhodl, že pokud je let zpožděn či zrušen z důvodu předchozí srážky s ptákem, která způsobila technickou poruchu či nezbytnou kontrolu letadla, nárok na finanční kompenzaci nevzniká. Jedná se znovu o logické rozhodnutí, jelikož letecká dopravce nemohl tuto situaci nijak předpokládát ani očekávat.
Je však důležité zmínit, že letecké společnosti často tento důvod zneužívají a můžete se setkat s tím, že vám letecká společnost odmítne vyplatit kompenzaci s odkazem na srážku s ptákem, ke které však reálně nedošlo.
V rámci vašich cest se můžete setkat s řadou dalších situací, které mohou váš let zpozdit nebo dokonce zrušit. Na závěr vám tak uvedeme ještě dvě zajímavé situace a jejich posouzení z pohledu nároku na kompenzaci.
SDEU se zabýval mimo jiné také situací, kdy pilot letadla musel neplánovaně přistát na jiném letišti, a to z důvodu rušivého chování jednoho z cestujících v letadle. Daného cestujícího posádka vysadila i s jeho zavazadly a následně pokračovala do cílové destinace. Jak můžete tušit, v takovém případě se bude znovu jednat o mimořádnou okolnost, za kterou cestujícím nevzniká nárok na kompenzaci. Letecká společnost totiž nemohla situaci nijak ovlivnit.
Poměrně kontroverzním rozhodnutím posledních let je poté zpoždění či zrušení letu z důvodu onemocnění či dokonce úmrtí pilota nebo jiného personálu letadla před odletem. SDEU rozhodl, že takové situace zakládají cestujícím nárok na kompenzaci, pokud nedojde k onemocnění většího počtu zaměstnanců aerolinky, které by tak ochromilo její provoz. Letecká společnost tak musí mít na každý let připraven náhradní personál pro případy, že by se něco podobného stalo a je tak odpovědná za případné narušení letu. Přesto, že se jedná (naštěstí) o víceméně výjimečnou situaci, kterou je vždy třeba posoudit individuálně, nárok na kompenzaci by vám v takovém případě měl vzniknout.
Postup jednotlivých leteckých společností se může v některých věcech lišit. Pokud v seznamu níže vidíte aerolinku, která váš let provozovala, můžete si přečíst konkrétní článek, jak kompenzaci získat.